Rozvoj medicíny přináší etické výzvy a klade zvýšené nároky na rozhodování lékařů v eticky obtížných případech. Cílem projektu je zvýšit morální kompetenci budoucích lékařů a jejich schopnost rozhodovat se v eticky sporných situacích. Prostředkem k realizaci projektu je sběr eticky sporných kazuistik z českého prostředí, jejich setřídění pomocí metody Four boxes a jejich komplexní analýza provedená multidisciplinárním týmem. Kazuistiky budou zpracovány do narativní formy a prostřednictvím specifických výukových metod (viz metodologie) budou využity jako edukační prvek. To povede ke zvýšení morální kompetence budoucích lékařů, k vyšší míře respektování zájmů pacientů a zvýšení kvality jejich života.
S rozvojem medicíny začíná být problematické orientovat se v tom, co je v konkrétním případě etické, a co nikoliv. Ve většině případů lékaři neporušují etické povinnosti se záměrem činit pacientovi újmu, ale často nevědí, jak se v kritické chvíli rozhodnout. Základním cílem projektu je zvýšení morální kompetence budoucích lékařů, jejich schopnosti identifikovat morální problémy a vybírat správná řešení v morálně sporných případech. Morální kompetence je vnímána jako schopnost řešit problémy a konflikty na základě určení vnitřně koherentních principů a na základě rozvažování, argumentace a diskuse. Tuto kompetenci lze empiricky měřit Testem morální kompetence (Moral Competence Test – MCT) (Lind 2016). Empirická šetření, např. ČR (Slováčková, Slováček 2007), Německo (Lind 2000), Portugalsko (Neves Feitosa et al. 2013) nebo Austrálie (Hegazi, Wilson 2013), ukazují, že zejména u mediků dochází v průběhu studia ke snižování morální kompetence. V medicínském prostředí se vyskytuje množství eticky sporných situací a je nanejvýše urgentní, aby rozvažování lékařů nebylo opřeno o pouhé guidelines a právní předpisy, ale aby byli schopni samostatného rozhodování v těchto dilematech. Jak ukazují zahraniční studie, morální kompetenci lze zvyšovat prostřednictvím metody utváření diskuzních skupin, které jsou zaměřené na rozbor eticky sporných kazuistik (Lind 2016). Prostřednictvím uvažování nad jednotlivými paradigmatickými případy v diskuzních skupinách lze rozborem eticky sporných kazuistik z českého prostředí zvýšit vnímavost a citlivost budoucích lékařů k nepředpokládaným etickým dilematům. K zvýšení morální kompetence bude použito také pedagogických metod KMDD (The Konstanz Method of Dilemma Discussion), PBL (Problem Based Learning) a CBL (Case Base Learning) (zkratky metod jsou dále užívány a též uvedeny v příloze) a konečně také umělecké metody Storytellingu.
V současné době převládá v medicínské etice a také ve výuce mediků tzv. etický principialismus (Beauchamp, Childress 2019), případně výuka zaměřená na poznání a zapamatování si morálních pravidel (Culver, Gert, 1982). Tento přístup se vyznačuje tím, že se nastaví striktní pravidla, která mají lékaři dodržovat, aby jejich jednání bylo považováno za eticky správné. Ačkoliv má bezesporu svá opodstatnění, v řadě situací se jeví jako neadekvátní. Zejména se jedná o situace, kdy dochází ke konfliktu mezi jednotlivými principy či pravidly a lékař nemá jakoukoliv oporu pro své rozhodování. V zahraničí se proto jako protiklad k této dominantní výchovné strategii medicínské etiky rozvinul tzv. kazuistický přístup, jenž využívá paradigmatických eticky sporných případů a jejich aplikace. Tento přístup byl rozpracován do metody Four boxes (Jonsen, 2019), která reflektuje na specifikace medicínských indikací jednotlivých případů, na kvalitu života pacienta, na jeho preference a konečně i kontext situace. Uvedený přístup počítá s paradigmatickými kazuistikami, na základě jejichž poznání a pochopení se rozšiřuje morální kompetence jednotlivých lékařů a to i mimo rámec předem nastavených pravidel (Snyder, Gauthier, 2008). Paralelně se v zahraniční literatuře rovněž rozšířil přístup snažící se na základě empirických metod testovat a rozšiřovat morální kompetenci aktérů na základě obecně vytvořených dilematických případů (Kohlberg 1976, Lind 2016). V českém prostředí dosud nebyl zásadním způsobem využit ani přístup Four boxes (kromě projektu IGAUP implementující metodu CBL do výuky lékařské etiky), ani metoda rozšiřování morální kompetence prostřednictvím obecných kazuistik a dilemat. Metoda testování morální kompetence lékařů byla zkoumána ve velmi omezeném přístupu (Slováčková, 2000), bez pokusu o její vylepšování prostřednictvím výuky či dokonce kazuistické metody. V zahraničí jsou obě metody užívány, nikde však nedošlo k jejich propojení.
V ČR probíhaly dosud tyto projekty, např.: Filozofická etika v biomedicíně a biotechnice (GA401/05/2098), Zdravotnická etika v kontextu poskytování ošetřovatelské péče (NS9968). Oba projekty jsou také zaměřeny na bioetiku, avšak cílovou skupinou, výsledným praktickým zaměřením a způsobem metodologického přístupu jsou zcela odlišné. Vycházejí zejména z přístupu zaměřeném na na seznamování se s bioetikou a zdravotnickou etikou v ČR a to na základě zahraničních zkušeností. Navrhovaný projekt je inovativní i z hlediska mezinárodního zkoumání, je zaměřen více na empirické testování výukových metod a může přinést zcela nové poznatky do výuky medicínské etiky i v zahraničí. Zcela zásadní novost projektu lze spatřovat v jeho metodě, která propojuje metodu Four Boxes, metodu KMDD, CBL a PBL a storytelling a testování jejich účinnosti empirickým testem MCT. Takový projekt zaměřený na morální kompetenci v medicíně využívající narativní prostředky není prozkoumán a využíván.
Projekt vychází ze dvou v zahraniční užívaných koncepcí zdokonalování etického myšlení, které novým a kreativním způsobem propojuje – z kazuistické metody Four boxes (užívané jako výukový materiál pro lékaře v zahraničí) na jedné straně, a z pedagogických metod PBL a CBL a z metody efektivního zvyšování morální kompetence (KMDD) a jejího empirického testování (MCT, obojí navrženo Lindem) na straně druhé. Tuto výuku a testování lze úspěšně provádět prostřednictvím kritické diskuze ve skupinách nad eticky spornými případy. Původní teorie MCT i teorie Four boxes využívá smyšlených případů, při jejichž studijní aplikaci se snaží připravit účastníky na neočekávané jedinečné situace. Předkládaný projekt využívá v první fázi reálných sesbíraných kazuistik z české medicíny s využitím anonymizovaných tázacích archů, vytvořených podle metody Four boxes. V druhé fázi bude vypracována databáze eticky relevantních reálných českých kazuistik (ve spolupráci s IT odborníkem), což rovněž představuje nový prvek: sesbíraná data budou průběžně analyzována a tříděna multidisciplinárním týmem za využití kvantitativních statistických a kvalitativních metod (metoda IPA). Po prvotní analýze kazuistik z formální i obsahové stránky zapojení experti vydefinují a zpřesní analytická a třídicí kritéria, která určí podobu a nastaví základní možnosti vznikající databáze. Ve třetí fázi pak bude databáze doplňována expertními stanovisky vznikajícími na základě klinické, etické a právní analýzy. Paradigmatické případy a jejich morální, právní a medicínská reflexe jsou zpracovány jako možné doporučené myšlenkové procesy při analogických rozhodovacích situací lékařů. Ve čtvrté fázi pak dojde k využití výukové metody KMDD, CBL a PBL, dále převyprávění určitých vytipovaných kazuistik formou storytellingu a testování jejich úspěšnosti samostatně a při propojení, což je rovněž inovativní. Testování morální kompetence zúčastněných osob probíhá před výukou a po jejím ukončení.
