Jedná se o termín odvozený z latinského výrazu competens, jehož význam značí být mocen, schopen něčeho, hodit se, stačit k něčemu. Kompetence je vždy kompetencí ke splnění určitého úkolu, schopností k něčemu konkrétnímu. V případě medicínské etiky a práva se pak jedná o kompetenci k učinění rozhodnutí o dalším medicínském postupu a udělení tzv. informovaného souhlasu. Pro takové rozhodnutí jsou nezbytné zejména schopnost pracovat s relevantními informacemi, kognitivní schopnost rozvažování, a konečně i schopnost rozhodovací. V právní terminologii se ovšem v této publikaci bude spíše užívat český termín způsobilosti k právnímu jednání, resp. způsobilosti k udělení souhlasu se zdravotní péčí. Např. v Německu a Rakousku je v současné době rozlišováno mezi způsobilostí člověka právně jednat („Handlungsfähigkeit“) a způsobilostí udělit souhlas („Einwilligungsfähigkeit“).
