Koncept PBL (Problem Based Learning) a CBL (Case Based Learning) koncept představuje řešený problém (nejčastěji klinický) na základě popsaného etického dilematu a během (ale lze i po ukončení výuky) se studenti zabývají řešením problému (Srinivasan, M. a kol. (2007),
Thiel, C. a kol. (2013) nebo Tysinger, JW a kol. (1997). Základem PBL je přístup otevřeného dotazování. Metoda CBL je metodou řízeného dotazování a poskytuje více prostoru pro sezení malých skupin v průběhu výuky. CBL i PBL je obecnější poučení pomocí příběhu o jednotlivcích (Srinivasan, Wilkes, Stevenson, Nguyen, & Slavin, 2007). U PBL jsou studenti konfrontováni s klinickým problémem náhle a musí na představovaný problém rychle reagovat, u CBL znají dilema dopředu, mohou se na etickou argumentaci v diskuzi a obhajobu svého etického stanoviska připravit, mají čas definovat jednotlivé části dilematu, navrhnout řešení. Během semináře se mohou ptát dalších odborníků. Na základě výzkumů prováděných v z 90. letech 20. století (např. Barrows, 1995), které prokázaly efektivnost didaktických metod PBL a CBL, bude vytvořeno scoping review (SCcR), jehož cílem bude určit povahu a rozsah vědeckého důkazu z ukončených i probíhajících výzkumu výzkumů odpovídajících na otázku „Jak použít PBL a CBL ve výuce lékařské etiky u studentů předmětu lékařská etika?“ SCor otázka byla vytvořena za použití akronymu PCC, kde P zastupuje Populaci (studenti medicíny), C zastupuje Concept (problem/case-based learning) a C zastupuje Context (výuka lékařské etiky). Protokol je koncipován pomocí Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-analysis Protocols (PRISMA-ScR). Iniciální vyhledávání bylo provedeno v červenci 2020 v databázích Scopus, PubMed, Web of Science a pedagogické databázi ERIC. Další kroky a standardizované kritické hodnocení bude provedeno pomocí standardizovaných nástrojů.
