Princip spravedlnosti má odstranit nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči a řeší i otázky, jak nakládat s přístupem k některým zdrojům v medicíně, které jsou drahé a nedostatkové (alokace vzácných zdrojů). Pojem spravedlnosti byl v dějinách rozpracován řadou filosofů v dějinách, často je přitom odkazováno na Aristotelovo rozpracování tohoto pojmu. Spravedlnost zahrnuje několik přístupů, které mají odlišné označení – jednak distributivní spravedlnost, jednak retributivní spravedlnosti, jednak tzv. formální a procesní spravedlnost.
Distributivní spravedlností se rozumí spravedlivé rozdělování benefitů a újem ve společnosti, retributivní spravedlnost pak spravedlivé rozdělování trestů a odměn ve společnosti. Formální či spravedlnost značí, že se všemi zúčastněnými by mělo být zacházeno rovným způsobem. Procesní spravedlnost značí, že bychom měli posuzovat či rozhodovat stejné případy stejně a nestejné odlišně.
