Tedy vyprávění příběhu, je po světě známá a oblíbená divadelní disciplína, která nás vede k tomu, jak vyprávět poutavě a s fantazií. Je zaměřen na práci s příběhy (Dwivedi, 1997). Storytellingem se člověk učí, jak v sobě vypravěče objevit a pěstovat, jak vytvořit příběh a potom ho sdílet s publikem, jak být spisovatelem a hercem v jednom. Metoda storytelling využívá mnoha …
Podle Linda lze morální kompetence úspěšně empiricky testovat. Morální kompetencí přitom rozumí schopnost řešit problémy a konflikty na základě vnitřních morálních principů, a to prostřednictvím uvažování a diskuse oproti agresivní a klamavé argumentace (Lind,2016). Vlastní test umožňuje měření interních, strukturálních dispozic lidského chování objektivním způsobem na základě manifestace lidského jednání navenek. Test morální kompetence je navržen jako Experimentální dotazník (Experimental …
je metodou k zvyšování morální kompetence, která je užívána dlouhodobě v řadě zemí (Lind 2002; Hemmerling, 2014; Reinicke, 2017). Metoda KMDD navazuje na Blatt-Kohlbergovu metodu zvyšování kvality morálního rozhodování (Blatt, Kohlberg 1975). KMDD je metoda zavedená pro zvýšení morální kompetence a snížení mezery mezi jejich morálními principy a jejich každodenním chováním. Je rozdělena do devíti stádií: (I) vyučující seznámí studenty s …
Koncept PBL (Problem Based Learning) a CBL (Case Based Learning) koncept představuje řešený problém (nejčastěji klinický) na základě popsaného etického dilematu a během (ale lze i po ukončení výuky) se studenti zabývají řešením problému (Srinivasan, M. a kol. (2007),Thiel, C. a kol. (2013) nebo Tysinger, JW a kol. (1997). Základem PBL je přístup otevřeného dotazování. Metoda CBL je metodou řízeného …
Vychází z následujících tří zdrojů: fenomenologie, hermeneutiky a idiografického přístupu. Základním fenomenologickým požadavkem této metody je snaha popisovat fenomény, aniž by se interpretovaly. Přesto jsou prekoncepce výzkumníků vítány, aby bylo vůbec možné zformulovat, jaký význam má zkušenost pro samotného respondenta (Smith & Osborn 2003). Z hermeneutiky si tato metoda vypůjčuje tzv. dvojitou hermeneutiku, která bere v potaz nejen to, že …
Je založena na kazuistikách a využívá se při etickém rozhodování a vedle principialismu patří mezi nejrozšířenější bioetické přístupy v klinickém rozhodování ve zdravotnickém prostředí. Kazuistiky jsou uváděny dle čtyř tematických bloků – 1) „Lékařské indikace“ (Medical indications), 2) „Kvalita života“ (Quality of life), 3) „Preference pacienta“ (Patient preferences) a 4) „Kontextuální charakteristiky“ (Contextual features). Navíc autoři tohoto modelu provazují jednotlivé …
Je spojen s narativním a kontextuálním přístupem ke každému jednotlivému případu. V bioetice jsou zřejmě prvními propagátory této teorie Albert R. Jonsen a Stephen Toulmin (Jonsen, Toulmin 1988). Kazuistika je teorií využívající převážně induktivní přístup („bottom-up“). Zaměřuje se na tzv. hard cases, tj. obtížné případy, které jsou kontextuálně specifické. Už Hippokrates nabádá k pečlivému zkoumání a srovnávání jednotlivých případů, které …
